+420 774 994 271
CESTOVATELSKÉ ROZHOVORY NA TÉMA: BEZPEČNOST NA CESTÁCH
1.DÍL - TRAVEL4EVER.CZ / KAREL ŠTĚPÁNEK
Zahajujeme sérii rozhovorů s Českými cestovateli, kteří mají pěkně našlapáno, nastopováno a nalétáno.. hledáme informace, které mohou pomoci také vám.
Travel4ever: Nemohli jsme se smířit s představou každodenního sezení na kancelářské židli, a tak jsme se rozhodli vydat na CESTU KOLEM SVĚTA. Cesta nakonec trvala přes 2 roky, během kterých jsme objeli 25 zemí. Chtěli jsme ukázat mladým lidem, že nemusí být po škole už jen zavřeni v „officu“. STOP OTLAČENÝM ZADKŮM!!
Následoval "Himálajský úsměv." Po dvouleté cestě Z kanclu kolem světa, se nyní vypravil do Himaláje. Následovala cesta Evropou, práce ve Švédsku a mnoho dalšího.
Karel Štěpánek je našim Libereckým kamarádem a také naší velkou motivací. S kým jiným tedy nastartovat tyto tématické rozhovory, než právě s travel4ever!
1. Zdravíme vás do Švédska, jak se tam máte? Vy jste vlastně takový rozházený tým, na začátku jste byli čtyři a teď jste dva. Vysvětlete nám jak tým travel4ever funguje. Tým tvoříš pouze ty Karle, nebo fungujete každý na své linii? 🙂
Ahoj, máme se skvěle. Ještě jsme nezmrzli! Hele přesně před 4 lety jsme se vydali na cestu kolem světa v sestavě: já, moje ex-přítelkyně (rozešli jsme se u třetí země), kamarád David a jeho sestřenice. Byl to takový pěkný experiment, který už bych radši neopakoval. Dopadlo to tak, že jsme většinu cesty byli 3, což se ukázalo jako ideální počet. Na Zélandu jsem poznal Natálii, se kterou cestuji nyní.
2. Všichni víme váš příběh, jak jste se zvedli z kancelářských židlí a vyrazili do světě. Obdivuhodné! Stálo vás to hodně přemlouvání, nebo jste to neřešili? Připravovali jste se nějak speciálně na cestu? Kurzy, první pomoc, informace o oblastech, atd.
Pravdou je, že jsme i před tím hodně cestovali. Při vysoké škole jsme vyjížděli na nejrůznější programy. Dvakrát jsme byli na léto v USA, jednou v Kanadě, půl roku na Tenerife atp. Jet proto znovu na delší dobu už nebyl takový problém. Před cestou jsme především absolvovali doporučená očkování (obě žloutenky, břišní tyfus a žlutou zimnici). Vezli jsme také dost repelentů. Komáry nesnáším, v květnu jsme oba s Nati dostali dengue v Thajsku! Tak pozor 🙂
3. Nedá mi se nezeptat, je to nejčastější otázka i na nás. Kde jste sehnali finance pro tolik osob. Jak fungovala vaše kasa a je to skutečně tak náročné si na cestování, pokud nejsem boháč,vydělat?
Náš dlouhodobý plán je vydělávat si na cestu v ekonomicky vyspělých zemích a následně cestovat v zemích levných. Pracujete-li např. 2 měsíce ve Švédsku, můžete cestovat 10 měsíců po Indii. Ten rozdíl je obrovský. Vydělávali jsme proto na Novém Zélandu. Zbytek peněz jsme našetřili ještě v Praze v kanclu. Vrátili jsme se s čistou nulou na účtě, ale šťastní.
4. Co pro vás bylo na přípravách nejnáročnější? Podcenili jste během příprav něco, nebo naopak přecenili? Váha batohu, chybějící materiál, nekvalitní materiál, atd.
Věci jsme trochu přehnali, asi jako většina lidí. Museli jsme něco posílat z Austrálie domů. Problém byl, že jsme jeli na zimní i letní období. To pak člověk potřebuje věcí více. Není však problém si vždy něco koupit na místě. Doma byste si také za dva roky něco na sebe koupili. Na Zélandu navíc fungují second-handy, kde jsme si koupili vybavení na lyže atp.
5. Měli jste během cest nějaké trable, které vás reálně ohrožovali? Měli jste někdy chuť to zabalit a odjet domů? Co ponorková nemoc, zastihla vás?
Nejhorší bylo asi když jsme se rozešli s Editou na Zélandu. Chvíli jsem uvažoval, že to celé rozpustíme. Pak jsme spolu pokračovali a jsou z toho dobré historky začínající „se svou ex kolem světa“. Trochu bizarní, ale fungovali jsme jako kamarádi. Edita pak jela domů trochu dříve a nahradila jí v týmu právě Natálie Říkám, že bizarní, jako Beverlly Hills na cestách. Ale to je život.
6. Jaký nejhorší zážitek se vám na cestách stal, co vám uvízlo v paměti a nebo z čeho jste se do života skutečně poučili?
Stalo se nám toho opravdu hodně. Horší věci ale přišli spíš na nedávné roční cestě po Indii a Nepálu. U Everestu jsem asi v 5500m ztratil řeč! Ráno jsem se probudil a začal komolit slova, nemohl jsem vůbec na nic myslet. Strašně mě to vyděsilo, vzal jsem batoh a vodu a začal rychle scházet k nižší chatě. Pořád jsem pil a zkoušel zpívat. Nic nenaskakovalo. Asi po 20 minutách to naštěstí přešlo. Asi mi chyběl kyslík, dost strašidelné! Pozor na to, občas jste úplně sami a nikdo vám tam nepomůže. V lepším případě někdo zavolá helikoptéru, kdyby se stalo něco vážnějšího. Bez dražšího pojištění zaplatíte i 7000 dolarů. Peníze jdou však v tu chvíli stranou. Na zpáteční cestě přes Malajsii jsme byli svědky úmrtí místního 20 letého chlapce. Unesly ho vlny na ostrovně Perhentian. Místní lidé neudělali vůbec nic, nechtěli k jeho záchraně ani půjčit loď. Bylo to hrozné. Všichni ho zkoušeli oživovat, ale bohužel neúspěšně. Žádný doktor ani nemocnice poblíž není. Prostě ho naložili na traktor, přikryli ho a byl mrtev. Proto chci všem říct, ať si dávají pozor na proudy! Nebyli tam ani žádné cedule, natož plavčík. Jste v Asii, nemyslete si, že vás vždy někdo zachrání stejně rychle jako např. na pláži v Evropě.
7. Co je podle vás v životě nejdůležitější a dělá vás cestování šťastné?
Štěstí nezáleží na počtu navštívených zemí. Každý ho musí najít u sebe. V tom nám neskutečně otevřela oči Indie, kde jsme podlehli tajům meditace. Zastavíte-li myšlenky na minulost a budoucnost, jste šťastní! Nic vás totiž netrápí. Tyhle národy mají recept na štěstí dlouhá tisíciletí a přestože mají mnohem méně věcí než my, jsou na tom psychicky lépe!
8. Jaký materiál (vybavení), je podle vás naprosto zásadní, pro základní bezpečnost na cestách? a jaké používáte.
Jak už jsem zmínil, největší strach teď mám z komárů. Zabíjí po světě strašné množství lidí. My prodělali v Thajsku horečku dengue a nic moc! Mamky bratranec si z Indonésie přivezl malárii a má problémy dodnes. Nejdůležitější je prevence, tj. repelenty, dlouhý rukáv, moskytiéra atd. Další věcí je určitě lékárnička, ale to spíš vy poradíte její správný obsah 🙂 Určitě základ jako v autě a pak něco na průjem, antibiotika, něco na kůži atd. Měli jsme to s sebou, ale přiznám se, že jsem to úplně důkladně neřešil, což není dobře. Určitě také nepodcenit sluneční brýle nebo opalovací krém. V Austrálii má snad každý třetí člověk rakovinu kůže. Pěkně to tam pere, stejně jako v nadmořských výškách hor.
9. Obdobná otázka... jste hodně přírodně založeni, což se nám moc líbí. Povězte nám, jaký materiál na cestách používáte, abyste nezatěžovali planetu a ulevili přírodě.
V Nepálu jsme používali nejprve rozpustné pastilky do vody, následně láhev s filtrem. Téma odpadků v Asii je velmi diskutované. Určitě se snažíme jít příkladem místním. Bohužel chybí systém, odpadky se často ani nevyváží a chybí také vzdělání. Na několika místech jsme s dětmi uspořádali soutěž ve sběru plastů a vyčistili tak pár míst. Větším problémem, než jsou plasty, je naše konzumace masa, ale o tom až někdy příště
10. V našem projektu nepoukazujeme na krásná místa, to víte. Tak se zeptáme jinak. Je podle vás nějaké místo, kde jste cestovali, kterému by se měl turista, či nezkušený cestovatel vyhnout?
Nám se zdály hodně nebezpečné hlavně cesty na severu Indie a v Nepálu. Navíc se nám tam nedávno zabil kamarád mnich, který se zřídil v autě. Neříkám nejezdit, ale zkrátka si dávat pozor. Dívat se na řidiče, jestli nepůsobí např. hodně unaveně nebo opile 😀 Bohužel to bývá běžná praxe. Cesty v Nepálu jsou díky korupci šílené a v důsledku umírají lidé. Většina peněz z pomoci po zemětřesení prý byla rozkradena. Řekla nám to Francouzka, která tam přímo rok pomáhala. Je to smutné. Začínajícímu cestovateli nemohu doporučit ani země Střední Ameriky a to konkrétně Honduras, El Salvador a Guatemalu. Když už tam budete, určitě si dávejte velký pozor a dodržujte všechny bezpečnostní zásady. Hlavně se nikde netoulejte v noci. Bohužel se tam navíc nedá věřit ani policii. Na pozoru musíte být v celé Latinské Americe. Mě např. okradli v Bolívii a přepadli v Chile, tak asi tak. Ta pravděpodobnost je tam vyšší. Pokud se jedná o hmotné věci, nic se neděje.
11. Cestování otevírá oči... V čem změnilo cestování vás a jak se na svět díváte po cestě kolem světa? Je něco co vás svět naučil a aplikujete to i ve vašem běžném životě v ČR?
To je pravda. Jakékoliv cestování vám otevře oči. Máte možnost srovnání a výběru toho nejlepšího, co vám vyhovuje. Určitě vás osamostatní a naučí zvládat různé vypjaté situace. Jinak mně konkrétně život změnila ayahuaska s peruánskými šamany, ale hlavně indická jóga a meditace.
12. Jak vidíte ve světle světa naší milovanou zemi? Občas je dosti podceňována.. je podle vás něco, na co můžeme býti jako Češi hrdí?
Česko je podle mě jedna z nejlepší zemí na život a to nejen kvůli nejlevnějšímu a nejlepšímu pivu. Po návratu z Latinské Ameriky, kdy musíte být ostražití na každém kroku, je to velká úleva. Kladně tedy hodnotím zejména bezpečnost. Je to ale i mix všeho – levné ceny, pracovní nabídky, dobré počasí, 4 roční období, český humor, zkrátka všude dobře, doma nejlíp. I když jsem dříve spíše zastával rčení: Všude dobře, tak co doma 😀 Asi už stárnu.
13. Co máte v plánu po návratu a jak vidíte vaši cestovatelskou budoucnost. Plánujete se někdy a někde vůbec usadit?
Na podzim plánujeme cestovatelský stand-up o Indii a Nepálu po celé ČR, tak se určitě stavte! Termíny najdete v událostech na www.facebook.com/travel4ever.cz. Zdržíme se ale jen do Vánoc. Potom opět odlétáme do světa. A kam? To bude překvapení. Usadit? Hahah tak uvidíme, zatím žijeme přítomností.
14. A poslední otázka... Co byste čtenářům vzkázali a na co by si měli cestovatelé či turisté dávat pozor, při návštěvách cizích zemí.
Pravděpodobnost, že vás někdo okrade nebo, že se vám na cestě něco stane je zkrátka větší než za kancelářským stolem. Nemělo by vás to však určitě odradit! Dodržujte obecné bezpečnostní zásady, zjistěte si o dané zemi informace a věnujte čas přípravě nutného vybavení. S každou další cestou budete zkušenější. Nechci nikomu nic radit. Cestování není žádný sport, nikdo by se neměl s nikým srovnávat. Pokud preferujete noc v hotelu před spaním ve stanu, je to v pořádku. Pokud si místo stopování půjčíte auto, proč ne? Cestujte tak, jak vám to vyhovuje a jak vás to baví!
Mějte se krásně, ať už jste kdekoliv
Karel